Magda Křepelková – Boží milost

Už dva dny se pokouším popsat nepopsatelné a stále nejsem spokojena. Tak to zkusím od lesa.

Mé úplně první první setkání s filipínským léčením bylo kdysi z televize. Zajímalo mě to – tehdy se snažili objevit, jestli to je podvod nebo skutečnost – je léčitel schopný sáhnout do člověka, bezbolestně ho operovat tak, že z jeho těla opravdu něco vytáhne, s tím, že z něj teče krev, aniž by to na jeho těle poté zanechalo nějaké stopy?  Pamatuji se, že jsem se na to dívala s otazníkem. Jak to tedy asi je?Je to možné nebo ne?
Ani ve snu by mě nenapadlo, že na podobném stole budu jednou sama ležet. Taky proč by vlastně, když nejsem nijak nemocná? 

Ale – můj život je už pár let opravdu nepředvídatelný a tak jsem se na podzim 2019 docela neočekávaně ocitla na Filipínách, kde jsem měla možnost setkat se s několika filipínskými léčiteli. Tehdy bez léčení, jen jsem byla u schůzky s nimi, měla jsem možnost potkat je jako lidi. 

S jedním z nich jsem měla opravdu mimořádné setkání, kdy jsem od prvního okamžiku věděla, že se známe.  Cítila jsem naprosto nelogickou intenzivní radost z “opětovného”  shledání. V noci a druhý den se mi ukázal i možný společný příběh z minulého života. Konečný dopad tohoto obrazu tkvěl v tom, že jsem měla skvělý pocit, že vím, že má láska žije. Ukotvil se ve mně klid z toho, že jsem našla nějakou ztracenou lásku. 

O přibližně 10 měsíců později dostávám nabídku zúčastnit se léčení. U nás, v Čechách. 

Poprvé jdu tak nějak bez očekávání čehokoliv a přiznám se, že tomu zas tak velkou důležitost nedávám. Ale už se mnou zajímavě pracuje, když mám na papír sepsat, co chci poléčit. Dostávám informaci, že to nemusí být jen fyzické tělo, ale i duše, nebo emoční tělo. že jejich léčení je duchovní. Což jsem moc ráda, protože se cítím naprosto zdravá a připadám si trochu nepatřičně – proč bych měla využívat služby léčitele? Seznam mi krásně zviditelňuje mé priority. 


První ošetření Joshuem Palitaynem, bylo pro mě překvapivě silné. To jsem tedy až tak nečekala.  Cítila jsem, jak. ruce léčitele pronikají hluboko do těla. Velmi hluboko – hlavně v břiše. Pak na srdci, a v podbřišku, také v kříži..Vnímala jsem pach krve, ukazoval mi, co ze mně vytáhl. Bylo mi to vcelku jedno, můj mozek to stejně nějak nedokázal pobrat. Nebolelo to, jen v té hloubce to nebylo úplně příjemné. Na mém těle pak nezůstalo nic. 
Reakce po prvním léčení. 


Vyjdu a okamžitě se mi spouští úlevný pláč, který uvolňuje oblast srdce. Po půlhodině se změní ve smích. Poté mi tělem přejde zimnice. Následuje pocit únavy, a únava. Do večera cítím velkou horkost, a s překvapením musím konstatovat, že se skutečně cítím jako po velké operaci. Hodně piju.  Několik dní cítím místo hluboko v břiše, které bylo ošetřováno. 

Naprosto jasně mi dochází, že tady mám co do činění s něčím pro mě zatím úplně neznámým. Že to je naprosto mimořádné. Jsem schopna cítit, že to byl obrovský zásah do mého systému, ale absolutně nepochybuji o tom, že ten zásah byl skvělý, božský, důležitý a léčivý a to na úrovních, které si ani nedokážu představit. Nemám žádné pochybnosti o čistotě a správnosti svého kroku – že jsem se vystavila tomuto působení. 


Těžko vysvětlit. 


Během měsíce pozoruji několik posunů v tématech z mého seznamu a jedno velké uvolnění, vyléčení jedné mé vnitřní bolesti – a co mě nejvíc dostává, nejen té konkrétní bolesti, ale i následného navazujícího důsledku, stylu mého chování,  který z ní vycházel, který mě omezoval, a o kterém jsem nevěděla! 

Na druhou návštěvu za měsíc se tedy nesmírně těším.

Přicházím daleko víc otevřená a vnímavá a dokonce si tento energetický božský světelný vstup do svého těla. i celého svého pole podpořím jednodenním půstem. 
Daleko víc pozornosti dávám i stavu po léčení, dávám si i dva dny úplného volna po zásahu.
 Léčení bylo  jemnější, nádherné. 


Po něm přišel v první řadě mírný pláč, pak různé vjemy. Polehávám a tělo si samo nacházelo pozice, které mu pomohly vše vstřebat. Procházely mnou vibrační a emoční vlny. Nakonec jsem úplně vytuhla, což je u mě velmi vzácné a zcela neběžné.
Nejvíc cítím a to stále i několik dní po léčení, velkou vděčnost za to, že mi je umožněno vstřebat do těla i duše tok božské síly, božského působení. Jako když prosvětluji, uzdravuji a přenastavuji svůj systém do nejpřirozenějšího, tedy božského stavu. 


Cítím tak nádherné vibrace a vím, naprosto to zažívám, že… 
že tato síla je schopná všeho, je naprosto životadárná
že je to pro mě velké požehnání, zažívat to,
že mohu žít ráj na zemi, že ráj je a já ho mohu žít, neb právě teď ho naprosto cítím a zažívám
že tu nemusím být na všechno sama, ale mohu to dát Bohu, což je velmi úlevné, pláču.
Pak mi je do večera převážně krásně, žádná horkost tentokrát, jen velmi zostřené smysly. Cítím velkou vděčnost za tuto možnost, které se mi dostává. 

Cítím obrovskou vděčnost za to, že mám možnost přijímat tyhle dávky božské síly. Za to, že mohu nechat na to svůj systém zvykat a pročistit, přetavit ho do světelné podoby. 
Jsem šťastná za to, že už si dovoluji přijmout takovouto podporu. Jsem šťastná za to, jaké nádherné lidi mám kolem sebe a víc a víc si uvědomuji, jak moc je to důležité.  


Jsem vděčná za možnost tohle žít, tady žít, a tvořit. Jsem šťastná za to, že mohu jen neobyčejně žít to, co mě těší, jít za radostí a největší vášní. Žít v Bohu. Žít radost, uvolnit se do sebe až tak, že tvořím z čisté radosti božství, možná spíše, je skrze mně tvořeno v radosti a božství. 

Určitě jednou napíšu o léčení s větším odstupem, až budu z odstupu vidět, jak to s mým životem zamávalo. 
Jak ho podpořilo. Já už teď vím, že mocně, a zcela tomu důvěřuji.
Úžasné, že to máme tady, u nosu.  V Praze, v Brně. 


Jo a kdybyste se ptali, příští měsíc jdu zas. Byla bych blázen, abych si tohle nechala ujít.  
A jestli se jestli na něco moc těším, tak na to, až sem do Čech přiletí ten “můj” speciální léčitel, kterého už tak dlouho znám.